Někdy potřebujeme my lidé kolem sebe nějakou společnost. Sami se necítíme dobře, potřebujeme někoho, s kým bychom si mohli aspoň trochu popovídat, posedět s ním… Zkrátka někdy jdeme mezi lidi, a to podle svého zájmu mezi ty, kdo jsou nám blízcí, nebo klidně i mezi ty docela cizí. Jak je nám libo.
Ale někdy se pro změnu bez lidí obejdeme. Chceme mít chvilku klidu, v níž se bez přítomnosti někoho jiného docela dobře obejdeme, a někdy dokonce nechceme nikoho ani vidět, nakolik nám v daném okamžiku společnost leze na nervy.
A když chceme být sami, můžeme sami být. Jenom to chce mít místo, kam bychom se uchýlili a kde by nás nikdo nežádoucí neobtěžoval. Což je obvykle nějaký objekt, případně pozemek, který nám patří. Na takovém místě si můžeme sami určovat, koho si tam pozveme a koho ne.
Jenže ani tady to nemusí být dokonalé. V bytě sice sami být můžeme, ale nedokážeme zabránit tomu, aby nás někdo obtěžoval třeba zvoněním nebo klepáním na dveře, a to, že nám patří třeba zahrada, ještě neznamená, že se nám tam někdo nevetře. A pokud tedy máme nějaký pozemek, na kterém chceme být sami, uděláme nejlépe, když si ho oplotíme. Protože tím dáme ostatním najevo, že tu bez pozvání nemají co pohledávat, a některými ploty dotyčným ve vstupu sem i vysloveně fyzicky zabráníme.
Kdekdo tak použil, používá a bude používat k dokonalému oplocení svého pozemku i betonové ploty Lanškroun. A to pro jejich nesporné a dobře známé kvality. Jak už se totiž dobře ví, jsou takové betonové ploty skutečně kvalitní, a navíc i vzhledné, takže se lidé za nimi cítí za všech okolností příjemně. Když chce být někdo za tímto plotem sám, může. A když nechce? Pak přece stačí otevřít bránu a někoho si do oploceného prostoru pozvat.
A soukromí není tím jediným, co takové ploty nabízejí. Ty zajistí navíc i větší bezpečí toho za nimi, a i to je přece mnohdy důležité.